Ve čtvrtek 24. května 2012, v areálu naučné stezky Hubertská,  od 9.00  hod. Akce je určena pro děti  2. až 9. třídy a případně studenty středních škol.

Program: trubači, vábiči jelenů, preparace lesní zvěře, prezentace dančí obory, těžba a přibližování dřeva koňmi a traktorem, sokolníci, poznávání kytek a stromů,  opékání buřtů.

Vážení návštěvníci Městských lesů, dovolte mi zde reagovat na článek Pana Nepoučeného. Městské lesy Česká Lípa spol. s r.o. hospodaří s lesní půdou o celkové výměře 630 ha, která se nachází v okolí České Lípy. Pravidelní návštěvníci a občané, kteří jsou dlouhodobě v kontaktu s pracovníky městských lesů ví, že hospodaření je z důvodů velké návštěvnosti lesů dosti náročné. Městský park, jak autor uvádí v části svého příspěvku, nespadá do správy Městských lesů.

Pro zákonné hospodaření v lesích mají Městské lesy Česká Lípa  zpracován  tzv. Lesní hospodářský plán, v kterém jsou popsány možnosti těžeb. Lesní hospodářský plán (dále jen LHP) je zpracován na období deseti let. Pro Lesní hospodářský celek Město Česká Lípa je stanoveno období 2004-2013. Proč na deset let? Hospodaření v lesích je dlouhodobá činnost a jeden rok např. jako v zemědělství je velice krátká doba pro vývoj lesa.

Nový Lesní hospodářský plán je zpracováván cca 1-2 roky před jeho odsouhlasením a používáním. Nový LHP zpracovává odborná firma, která má na tuto činnost vydánu licenci. LHP je odsouhlasen Krajským úřadem Libereckého kraje (ochrana životního prostředí, lesní hospodářství, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů…). Dodržování těchto plánů a nepřekročení zákonných opatření je sledováno a kontrolováno příslušnými státními orgány (orgán státní správy lesů v České Lípě, odbor životního prostředí Krajského úřadu v Liberci, Českou inspekcí životního prostředí, Ministerstvem zemědělství). Hospodaření v lesích je tedy dosti kontrolováno a sledováno. Z těchto důvodů jsou Městské lesy dlouhodobě držitelem certifikace podle Českého systému certifikace lesů (PEFC – Pan European Forest Certification Council), který kontroluje ekologicky šetrné hospodaření v lesích. V roce 2011 došlo k rozsáhlé kontrole hospodaření Městských lesů a byla udělena nejvyšší známka.

Porosty v okolí Rasovy Hůrky jsou částečně zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení a z větší části jsou hospodářskými lesy. Nejstarší porost, v kterém proběhla těžba na Rasově Hůrce je v LHP veden pod označením 452 A12 a má výměru 3,85 ha. Číslo 12 znamená věk porostu. V současné době je věk porostu cca 130 let (120 let + platnost plánu). Obnova porostu je v současném LHP umístěna takto: „pasečný způsob, dvě velké seče o velikosti 1,25 ha“ (pro příklad uvádím velikost skoro dvou fotbalových hřišť, ale jiného tvaru). Obmýtí je stanoveno na 150 let v rozsahu obnovní doby 50 let. Pro jednoduché pochopení problému podrobněji popíši: dle LHP by měla začít obnova tohoto porostu ve 120 letech věku (rok 2004) a ukončena  ve 170 letech (rok 2054). Pro porovnání uvádím průměrné obmýtí v celé České republice je 114 let. Při porovnání těchto čísel je již znatelné navýšení a prodloužení této doby. Proč obnova? Les a v něm každý strom, se dožívá určitého věku, kdy dochází k jeho postupnému rozpadu a náchylnosti k napadání různými abiotickými (vítr, sníh..) a biotickými činiteli (houby, kůrovci). Mortalita jednotlivých stromů se tedy postupně zvyšuje. Les se začíná postupně rozpadat. Mortalita borovic (usychání) byla sledována v posledních 15 letech i v okolí Malé Hůrky, kdy postupně staré borovice prosychaly a stabilita porostu se snižovala. Což se i projevilo při samotné těžbě, kdy zhruba 30% stromů byla po pokácení objevena tvrdá i měkká hniloba. Městské lesy z těchto důvodů a z důvodů velké návštěvnosti těchto lesů zvolily jinou formu obnovy těchto porostů. Pro obnovu byl požit tzv. výběrný způsob s následným podrostním hospodařením. V celém porostu byla tedy provedena ozdravná těžba prosychajících a podúrovňových stromů. Cílem tohoto zásahu bylo starý porost proředit a tím již zde nacházejícímu se přirozenému zmlazení dát větší přísun světla a zároveň možnost dorůstat do výše staršího porostu. Kde se ještě přirozené zmlazení nenachází, bylo účelem rozrušit terénní pokryv a umožnit nálet semen borovice. V malé části byla provedena těžba s holinou o velikosti 0,20 ha. Důvodem bylo uvolnění, přísun světla a podpora růstu mladšího porostu dubu (50let), který se nachází vedle starého porostu. Větve, které se na vytěžené ploše nacházejí, budou počátkem jara zdrceny a zdrcený materiál (štěpky) budou ponechány v lese. Účelem je již takto chudou písčitou půdu obohatit o přirozený materiál. Celková doba obnovy lesa při dodržení současného způsobu by se měla tedy prodloužit cca o 30 let a to až do roku 2080.

Z výše popsaného problému je již znatelné, že hospodaření v příměstských  lesích není jednoduchou záležitostí. Je zapotřebí dát dohromady jak lesní hospodaření, tak rekreační funkci lesů. Nejdůležitější je však nahlížet na les jako na neoddělitelnou složku životního prostředí. Hlavním úkolem nás lesníků – odborných lesních hospodářů, ale i všech občanů, je udržet trvalé hospodaření v lesích pro budoucí generace. Les neslouží pouze nám v našem současném životě. Les je zde i pro budoucí generace, které budou lesy navštěvovat. a jestliže nepřistoupíme k obnově starších lesů včas, tak může dojít k celkovému rozpadu lesních porostů (usychání, napadání hnilobou, možnosti pádu atd….), které bychom určitě všichni, kteří lesy v okolí Malé Rasovy Hůrky navštěvujeme,  nechtěli.

Závěrem bych zde rád poděkoval všem návštěvníkům lesů a obyvatelům v této lokalitě, za pochopení při provádění této těžby, budování odvodnění a tím vzniklých třeba i zabahněných cest. Všichni, kteří lesy v okolí Svárova, Žiznikova a Špičáku pravidelně navštěvují, tak ví,  jak lesy a lesní cesty vypadaly zhruba před 20 lety, než byly  předány Městu Česká Lípa. Do vybudování nových cest, naučných stezek a k vytvoření příjemného příměstského rekreačního prostředí byly vloženy nemalé finanční prostředky. V tomto trendu budou Městské lesy i nadále pokračovat a v jarním období dojde k nutným opravám lesní cesty na Bučinu – Hojdu a k instalaci informačních tabulí, které by měly být připraveny v nejbližší době k instalaci.  V návaznosti na tyto úpravy, bych se rád obrátil na všechny návštěvníky: „ pomožte nám s vandaly, kteří v této lokalitě ničí informační tabule a lavičky, neoprávněně jezdí po lesích motorkami, terénními auty a různou třeba i zemědělskou technikou.

Doufám, že autorovi článku, ale i všem občanům, kteří neznají problematiku lesního hospodaření, bude tento článek vysvětlením těžby v lokalitě Malé Rasovy Hůrky.

Bc. Petr Kreisinger

Jednatel – odborný lesní hospodář

Městské lesy Česká Lípa spol. s r.o.

Městské lesy Česká Lípa spol. s r.o. byly založeny v roce 2002 rozhodnutím zastupitelstva Města Česká Lípa. Účelem založení společnosti bylo a je hospodařit na lesním majetku města Česká Lípa o celkové výměře 630 ha lesní půdy. Případně vzniklý zisk společnosti (prodej dřeva a vánočních stromků, nájemné za honitby či oboru, výkup a prodej dřeva) investovat zpětně do lesního majetku. Tento trend společnost plní  a nadále bude plnit. Výsledek desetileté práce společnosti určitě nejlépe ocení pravidelní návštěvníci lesů v okolí města.  V příměstských lesích byly opraveny lesní cesty vybudovány  v malém i velkém rozsahu naučné stezky (lesy v okolí Špičáku, Svárova, Žiznikova a Sosnové).

Pro letošní rok 2012 je  záměrem společnosti směřovat finanční prostředky do opravy stávajících lesních cest, ale hlavním cílem je rekonstrukce a údržba lesních porostů nacházejících se na Holém vrchu. Hlavním důvodem tohoto kroku jsou žádosti občanů bydlících v okolí Holého vrchu, ale i žádosti od občasných návštěvníků či sportovců, kteří tento areál využívají ve svém volném čase. Nelze také opomenout historii tohoto kopce. První vlastnická práva jsou známa již z roku 1603. Tyto údaje a požadavky občanů jsou oprávněné. Na Holém vrchu dochází k zarůstání náletovými dřevinami a pravidelnému rozpadu lesního porostu (vývraty, souše).  Všechny tyto zmíněné problémy ohrožují jak samotné lesní porosty, tak i návštěvníky těchto lesů. Dalším podpůrným argumentem byl stepní charakter, ve kterém se objevovala ojedinělá teplomilná květena. Holý vrch byl nejseverněji položeným místem výskytu této květeny v České republice.

Holý vrch byl podle dostupných informací  s největší pravděpodobností návrším po dlouhá léta holým. Toto dokládá i jeho název Holý vrch, či Kahlenberg. První zmínky o Holém vrchu pocházejí již k roku 1603, ale až v 18. století došlo k trvalému obydlení dvojicí poustevníků a následně barvíře Gabriela Patze, který zde musel se svou dvanáctičlennou rodinou přečkat čtyřiceti denní morovou karanténu, kvůli které nebyl v puštěn do města. Po přečkání tohoto období nechala  Patzova rodina z vděčnosti  postavit kapli, která byla dokončena roku 1720. Poté se stal Holý vrch velice oblíbeným poutním místem a od města ke kapli byla vybudována křížová cesta, která začínala u bývalé nemocnice. Křížová cesta byla nejvíce poničena při stavbě trati do Děčína zprovozněné v roce 1872. Samotná kaple zanikla po vydání zákazu poustevnictví císařem Josefem II. Poustevna byla zrušena a kaple uzavřena.  Definitivní zkáza stavby přišla v roce 1814, kdy kaple vyhořela. V roce 1884 zakoupilo pozemky Město a dalo za úkol okrašlovacímu spolku pozemky upravit. Došlo k úpravě sítě cest, osazení laviček a v roce 1886 k výsadbě cca 100 000 kusů stromků a keřů. Posledním zásahem byla v roce 1885 výstavba hostince švýcarského alpského typu. Roku 1905 proběhla zásadní rekonstrukce stavby a restauraci přibyly dvě věžičky na severní straně. Hostinec byl vždy majetkem města a provozován byl nájemcem. Počátkem padesátých byl opuštěn a chátral. V roce 1968 byla stavba opravena mysliveckým spolkem. Po změně politické situace došlo k opuštění stavby a snad i k „náhodnému” požáru. Zbytky hostince byly rozebrány. Po roce 1989 byla část lesa nacházející se ve východní části převedena na Město Česká Lípa, ale větší část v okolí kopce byla stále ve vlastnictví státu. Tento problém se podařilo vyřešit až v roce 2008, kdy byly dohledány dokumenty opravňující vlastnictví města a tato část byla pak převedena na město jako historický majetek.

Současné práce na Holém vrchu byly započaty již v roce 2011, bylo zadáno zpracování projektové dokumentace na dva záměry. Zpracování dokumentace bylo zaměřeno na čerpání dotačního programu z Operačního programu životního prostředí (dále jen OPŽP) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).  První záměr se specifikuje na Vegetační úpravy  - regenerace urbanizované krajiny (ořezy stromů, těžba stromů a výsadba) a druhý na Podporu společenských funkcí (lavičky informační tabule a upravení cest).  Od podání žádosti na vegetační úpravy bylo odstoupeno z důvodů nevyhlášení tohoto programu v nejbližší době a není jisté jeho vyhlášení i v budoucnu. Z těchto důvodů se společnost rozhodla údržbu provézt vlastními prostředky.  Na druhý záměr, který je směřován podporu společenských funkcí se bude žádat v podzimním období roku 2012, kdy již bude ukončena údržba lesních porostů.

Na Holém vrchu se nachází 21 druhů stromové zeleně, které je nutné pro pestrost této lokality zachovat. Z těchto důvodů bude  samotná údržba směřována jen na jednotlivé stromy, které ohrožují návštěvníky opadem suchých větví. Všechny suché větve, které se nacházejí nad stávajícími cestami budou ořezány a arboristicky  ošetřeny. V porostních skupinách smrku ztepilého, borovice vejmutovky a trnovníku akátu dojde k vykácení jedinců, kteří jsou poškozeny vandaly (opáleny a osekány). Dále pak dojde ve všech porostních skupinách k vytěžení jedinců, kteří jsou vychýleny ze svého směru (vývraty,  souše), nebo napadeny hnilobou. V jarním období dojde k podsadbám, na které budou použity odrostky (vyšší stromky), které budou doplňovat vzrostlé stromy a budou tvořit příjemné prostředí pro návštěvníky.

V současné době již práce, které jsou zaměřeny na průchodnost cestiček probíhají,  a všemi návštěvníky jsou vítány. Věřím, že všichni návštěvníci této lokality po ukončení prací ocení tento krok.

Bc. Petr Kreisinger

Městské lesy Česká Lípa spol. s r.o.

Holý vrch: Dochází k postupnému ukončování prací na Holém vrchu. Bylo vytaženo poslední dřevo, které se nacházelo v okolí hojně využívaných lesních pěšin. Současně bylo provedeno štěpkování větví v okolí lesních pěšin. V období od 28.3. do 5.2. budou provedeny ořezy suchých větví. Počátkem dubna dojde k výsadbě lesních dřevin (jedle bělokorá, dub zimní). Ostatní práce v prořezech budou dokončeny na podzim roku 2012.

Velká Hůrka: Na žádost občanů, byl proveden pořez náletových dřevin a staršího dubového porostu. Tato lokalita je hojně navštěvována dětmi z mateřských školek. Hrozilo zde nebezpečí padání větví.

Žiznikov: Byla provedena těžba v okolí nemovitostí.  Byly odtěženy stromy v okolí těchtolokalit.